Dr. Antonín Bečvář - korespondence stavby slunečních hodin z roku 1938.

 

Když se architekt Josef Jandák z Kolína (1899 - 1972) rozhodl opatřit svoji vilu slunečními hodinami, nemohl nás ještě oslovit, neb se psal rok 1938. Do vzniku naší živnosti zbývalo ještě dlouhých 54 let. Bylo tedy v té době nutné se obrátit na jiné odborníky znalé zákonů nebeské mechaniky.

A tak se 8. března 1935 pan architekt Jandák obrátil rovnou na Astronomický ústav v Praze, tehdy ještě ve Švédské ulici. Rozběhla se pozoruhodná korespondence, která mi pokaždé, kdy se k zažloutlým listům vracím, vyráží dech. Nemám ani tak na mysli technickou podstatu věci, jako době poplatnou úžasnou lidskou slušnost a vychovanost v zachované korespondenci.

        

Již 10. března 1935 odpovídá panu Jandákovi půvabným rukopisem Dr. Hubert Slouka, toho času již dva roky redaktor časopisu Říše hvězd. Ještě 3.července, před odjezdem do Francie píše Dr. Slouka panu architektovi a zároveň staviteli Jandákovi unikátní pohlednici s vyobrazeným dalekohledem Štefánikovy hvězdárny. Dále se řešení slunečních hodin dostává k rukám Ing. V. Pavelky aby nakonec vzal věc do ruky Dr. Antonín Bečvář (1901 - 1965), tehdy klimatolog státních lázní ve Štrbském plese. Představovat jméno autora světově proslulého astronomického atlasu Atlas Coeli je zbytečné.

Pokaždé, když držím v ruce dopis Dr. Bečváře, jenž byl psán v silném politickém napětí jen několik dní před Mnichovskou zradou, dopis s konstrukčním návodem pro stavitele a architekta pana Jandáka, psaný na hotelovém dopisním papíře hotelu Kriváň ze Štrbského plesa, kde tehdy Dr. Bečvář bydlel, tají se mi dech. O to více, pokud jej vnímáme v kontextu doby.

A tak se podívejte na přepis korespondence Bečvářova dopis panu Jandákovi, jako vzpomínku na časy, kdy ještě lidská slušnost neměla hodnotu ptačího trusu, kdy se na tenise netřískalo do bubnů a kdy se dalo spolehnout na to, že poskytnutá služba nezůstane bez dluhu.
strana 1.

ŠTRBSKÉ PLESO
1351 m nad mořem
VYSOKÉ TATRY
HOTEL KRIVÁŇ.

Štrbské Pleso, l938. II. 9. S.


Vážený pane architekte,

Na vyzvání kol. ing. V. Pavelky pokusím se Vám
vylíčit konstrukci slunečních hodin pro Vaši vilu s hlediska praktického. Než věc podniknete, bude dobře si uvědomit, co od slunečních hodin můžeme a nemůžeme chtít, co tedy můžeme očekávat od jejich funkce. Jsou-li hodiny bezvadně sestrojeny a rozumí-li se jim, udávají čas na jednu minutu přesně. Jsou-li vadné nebo nerozumí-li se jim, může být rozdíl až půl hodiny od skutečnosti. Větší přesnost než jedna minuta vyžaduje zvláštních okolností, těžko proveditelných u nástěnného typu, který máte na mysli.

Bude dobře uděláte-li jen jedny hodiny, na stěně jižní /resp. nejjižnější/. Hodiny lze sice dosti snadno předem teoreticky vypočítat ze známého azimutu stěny a koordinát pozorovacího místa, ale prakticky je výhodnější konstrukce zkusmo, která nedává výsledky o nic horší, často naopak. Tyč hodin je nejlepší z oceli asi 5 mm síly, aby při náhodném nárazu se nedeformovala nýbrž vrátila pružností do původní polohy. Musí být velmi solidně zatmelena do zdi, přesné rovná a přesně v určitém směru. Na splnění těchto podmínek závisí přesnost hodin. Směr tyče musí být rovnoběžný s osou zemskou, to znamená že musí mít směr sever-jih a úhel u stěny doplněk zeměpisné šířky místa. Směr sever-jih lze nařídit podle dobrého kompasu známe-li deklinaci místa, snadnější je však způsob astronomický, o němž se zmíním níže. Úhel u stěny bude pro Kolín 40°, zjistí se buď úhloměrem nebo pomoci trojúhelníka jehož přeponou je tyč, výpočtem. Jak se Vám líbí. Předpokládejme nejprve, že máme tyč správné zasazenou do zdi ve směru zemské osy. Tyč nám bude vrhat stín, který označíme XII. v pravé poledne pozorovacího místa. Pojem pravé poledne je rozdílný od pojmu střední poledne" a středoevropské poledne". Kolín má pravé střední poledne asi o 40 sec. dříve než středoevropské, můžeme tedy pro tento účel
.
strana 2.

považovat středoevropský čas za střední čas místní, čímž se věc podstatně zjednoduší. U nás na Š.P. je na př. rozdíl už 20 minut! Středoevropské střední poledne se však liší zpravidla od pravého slunečního poledne o rozdíl, který nazýváme.časovou rovnicí. Hodiny ukazují Pravé poledne, my se řídíme středním poledníkem, časovou rovnici musíme tedy k času zjištěnému na hodinách připočítat, abychom dostali "kolik je hodin" středoevropských. Časová rovnice kolísá během roku ve tvaru dvojité vlny, jak seznáte níže, a dosahuje i přes čtvrt hodiny. Její původ je jednak v okolnosti, že Země neobíhá kolem Slunce v kružnici nýbrž v elipse, takže jsme někdy Slunci blíže /počátkem ledna/ a někdy dále. Mimo to Země neběží z téhož důvodu konstantní rychlostí. Proto pravý sluneční čas, který nám ukazují sluneční hodiny, není pravidelný a nehodí se k tomu, abychom podle něho řídili svůj život. Proto byl zaveden čas střední, který je pravidelný, a který tedy vyžadujeme od svým hodin. Křivka rovnice časové protíná osu úseček čtyřikrát za rok, a to: 15. dubna, 14, června, 1. září a 25. prosince. V těchto dnech tedy sluneční čas se shoduje se středním /u Vás i se středoevropským/ a naše hodiny ukazují správné, t.j. bez. redukce. O některém z těchto dnů můžeme tedy nakreslit hodinové stíny podle hodin nařízených podle signálu v radiu. Nemusíme ovšem čekat na některý z těchto dnů, můžeme-to učinit kdykoliv, ale musíme zjistit rozdíl vzhledem k opravě na Střední čas. Vraťme se nyní k zasazení tyče. Sklon zjistíme úhloměrem nebo konstrukcí trojúhelníku. Směr sever jih pak zjistíme snadno tím, že o pravém slunečním poledni /t.j. středoevropském poledni opraveném o rovnici časovou / namíříme tyč / lépe řečeno rovinu určenou tyčí a čarou na zdi, vedenou místem upevnění tyče svisle dolů/ směrem na Slunce, neboť toto je přesně v poledníku, tedy na jihu. Je to mnohem přesnější než pomocí kompasu. Na přesnosti nám zde velmi záleží. Kdybychom tuto podmínku nesplnili, nebudou nám hodiny ukazovat správně ve všech dobách dne a roku, čili budou bez ceny pro praktický účel. Proto se toto místo konstrukce nesmí odbýt. Lze také nahlédnout, že každé pozdější deformování tyče hodiny a s nimi všechnu námahu navždy znehodnotí.. Následuje tabulka variace rovnice časové během roku. Pro dny v tabulce neuvedené se určí jednoduchou lineární interpolací s dostatečnou přesností. Rok od roku se tyto hodnoty mění jen zcela nepatrně. Rovnice se přičítá k pravému času /zjištěnému na slunečních hodinách/ abychom dostali čas střední /občanský/.
.
strana 3

Maxima a minima chodu jsou: 11. února      + 14,24
                            14. května     -  3,45
                            27, července   +  6,19
                             3. listopadu  - 16,20

Chod časové rovnice musíme tedy k hodinám připojit, abychom mohli jejím přičtením nebo odečtením od času zjištěného na
slunečních hodinách určit čas střední, který chceme vědět. Místo tabulky je mnohem přehlednější a hezčí nakreslit její křivku pod ciferník hodin, takhle jedním pohledem můžeme vyčíst její hodnotu pro dotyčný den. Křivka musí být jasně a přehledně a účelně řešena, aby hledání v ní nedalo žádnou práci. Časové dělení nejlépe po 10 dnech /t.j. třetinách měsíce/, hodnoty rovnice po 1 minutě s vyznačením 5, 10 a 15.

 Podle náčrtku asi tato:

 datum:       1.      5.      10.     15.     20.     25.     30.
 Leden     + 3,34  + 5,25  + 7,38  + 9,29  +11,06  +12,25  +13,24
 Únor      +13,42  +14,09  +14,24  +14,19  +13,56  +13,16
 Březen    +12,33  +11,43  +10,30  + 9,09  + 7,42  + 6,10  + 4,38
 Duben     + 4,02  + 2,51  + 1,26  + 0,08  - 1,02  - 2,02  - 2,49
 Květen    - 2,57  - 3,23  - 3,42  - 3,48  - 3,40  - 3,19  - 2,44
 Červen    - 2,27  - 1,49  - 0,52  + 0,09  + 1,13  + 2,17  + 3,19
 Červenec  + 3,31  + 4,16  + 5,05  + 5,42  + 6,07  + 6,18  + 6,15
 Srpen     + 6,10  + 5,52  + 5,16  + 4,25  + 3,21  + 2,05  + 0,40
 Září      + 0,03  - 1,14  - 2,55  - 4,41  - 6,27  - 8,12  - 9,52
 Říjen     -10,12  -11,26  -12,51  -14,05  -15,05  -15,48  -16,14
 Listopad  -16,19  -16,19  -16 04  -15,22  -14,21  -13,07  -11,21
 Prosinec  -10,59  - 9,24  - 7,14  - 4,54  - 2,27  + 0,02  - 2,30
.
strana 4

Postup bude tedy tento: Zapustíme tyč do zdi, o pravém poledni určíme její směr sever-jih a sklon 50st. od roviny vodorovně čili úhel 40st. u zdi. Pak podle hodinek nařízených podle signálu na kreslíme stíny silnými čarami o celých hodinách, slabšími o čtvrthodinách a slabými po 5 minutách /drobnější dělení ztrácí na přehlednosti/, avšak podle pravého času slunečního‚ tedy po opravě časovou rovnicí. Pak nakreslíme křivku ročního chodu časové rovnice k ciferníku. Postup při čteni hodin je tento: na slunečních hodinách přečteme kolik je pravého slunečního času. Podíváme se jaká je dnes hodnota časově rovnice a tu přičteme nebo odečteme /podle znaménka/, abychom dostali čas střední /v Kolíně dokonce středoevropský/. Věc se zdá složitá ale není. Kdo se dívá denně na hodiny, zná časovou rovnici zpaměti, neboť tato se mění jen zcela pomalu během roku, ví tedy, o kolik jdou sluneční hodiny "napřed" nebo "pozadu", aniž by co hledal a počítal. Z toho také plyne, kdo hodinám nerozumí, že se může zmýlit až o 16 minut, i na nejdokonalejších hodinách. Pěkné sluneční hodiny jsou krásná věc a podaří-li se Vám je dobře udělat, budete do nich zamilován. Já jsem si udělal skleněné hodiny s kruhovým indexem /místo tyče/ v rovníkové rovině, takže je na nich vidět i chod Slunce během roku po ekliptice, délka oblouku a tvar o slunovratech, rovnodennosti atd. Vám, jakožto člověku zvyklému počítat a kreslit nebude konstrukce jistě dělat žádných potíží. Byl bych rád, kdybyste mi časem napsal jak se Vám podařily, po př. mi poslal jejich obrázek. Chcete-li mi nějak nahradit poskytnutí této rady, jak se o tom kol. Pavelka zmínil, učiňte tak podle vlastního uvážení.

Pozdravuji Vás, pane architekte, uctivě.

Dr. Antonín Bečvář
klimatolog státních lázní
Štrbské Pleso, Kriváň 38
.



 
----
Fotografie dotyčných slunečních hodin bohužel v tuto chvíli není známa. Je znám stav z roku 2002, kdy zůstal zachován pouze polos, jak ukazuje fotografie p. Trebichavského z katalogu p. Noska. Po rekonstrukci a zateplení vily v roce 2005 byly námi provedeny hodiny nové, z leštěné Italské žuly a odlévané mosazi. Snad se nedopustíme příliš velké samochvály, když tyto naše sluneční hodiny považujeme za velmi zdařilé, ale Bohužel, korespondence s majitelem vily již probíhala výhradně dobově - elektronicky E-maily. Již žádné - "S uctivým pozdravem" a "V dokonalé úctě", jen "Dobrý den" a "S pozdravem". A to ještě jen věci technické. Věci související vzal za své telefon. Až za dalších 74 let bude někdo bádat nad těmito slunečními hodinami, kdoví co z našeho elektronického archívu narozdíl od poctivé papírové pošty vůbec zbude.
 
Fotografie ze stavby nových slunečních hodin jsou dostupné na odkazu GALERIE.

‹‹‹‹‹ Zpět na předchozí stranu ‹‹‹‹‹

 

A&P WEISS  Sluneční hodinářství    www.hela.cz

copyright © 2012